Ranný středověk

Obvykle se potom datuje konec středověku do roku 1492, kdy objevil Kryštof Kolumbus Ameriku. V raném středověku již dochází k vytváření nových civilizačních center. Vznikající civilizace se pomalu přesouvají ze Středomoří do nitra Evropy. Začíná se také:
·         šířit křesťanství
·         rozvíjí se románská kultura
Raný středověk sám se dělí do dvou období:
·         Období předstátní, kdy ještě nevznikají státy jako takové.
·         Období raně státní, v tomto období již vznikají raně feudální státy, které byly velmi ovlivněny Antikou.
Postupně docházelo již k zakládání měst, která se stávala centrem řemesel a obchodu. Tím také narůstal významu měšťanů.

Učení o trojím lidu

Později, ve vrcholném středověku, je šířeno učení o trojím lidu, tři stavy, které zahrnovalo:
·         Duchovenstvo, například mnich.
·         Šlechta, například rytíř.
·         Prostý lid, například rolník.
Ve čtrnáctém století přicházejí morové epidemie, kterým se říkalo černá smrt. Tím dochází k pozastavení rozvoje měst, navíc situaci komplikují nepříznivé klimatické podmínky. V tomto období pozvolna nastupuje novodobější a stabilnější gotická kultura.

Pozdní středověk

Nadchází období pozdního středověku a započal novověk. V tomto období prochází Evropa mnoha změnami a novými událostmi. Z východu čím dál tím více přicházejí osmanští Turci, což má za následek pád Byzantské říše. Přítomnost Turků v Evropě přináší nutnost hledání cest na dálný východ neobvyklými námořními cestami.  Nastává tím pádem objevování a postupná kolonizace nových, objevených území a nových kontinentů. Rozvíjí se hledání nových zámořských cest a v kultuře postupně nahrazuje gotiku renesance.

Středověká společnost

 Tato středověká společnost byla vytvářena ve třech hlavních kulturních centrech:
·         Latinská, neboli západní kultura, což byly románské, germánské a západoslovanské národy. Jazykem byla latina.
·         Byzantsko-slovanská kultura, což byly východní, jihovýchodní národy a také maloasijské národy. Jazykem byla staroslověnština nebo řečtina.
·         Islámská, neboli arabská kultura, která zahrnovala přední Asii, Arabský poloostrov, severní Afriku a část Pyrenejského poloostrova. Jazykem byla arabština.